அம்மா








உன் பனிக்குடம்
உடைந்ததால்
அழுதேனன்று
பிறந்தது என்
முதல் கண்ணீர் !

அன்றிலிருந்தே
தொடங்கியது
என் கண்ணிரால்
எல்லோர்க்கும்
சந்தோசம்


என் மன கண்கள்
காட்ட மறுகின்றன
நான் உனக்காய்
முதன் முதலில்
அழுத காட்சியை !

உதிரத்தில்
உதித்த சூரியனாய்
உன்னருகில்
படுத்திருந்து
உன் ஒருபகுதி
உதிரத்தில்
உயிர் வளர்த்தேன் !

பசியால்
சுன்டிய உதிரத்தில்
படந்த ஆடையை
என் முகம் அடிக்கடி
அணிந்துகொள்ளும்
அதற்காய்
பால்பசுவிடம்மும்
பாவியானாய் !


எனைசுமக்க
நீ பட்ட
காயங்களை
அடிவயிற்றில்
சேமித்தாயோ
வெள்ளி தழும்புகளாய் !

உன்னை தாயாய்
பெற்றுக்கொள்ள
என்ன பாக்கியம்
செய்தேனோ !

தாயே
உன்னை படைத்த
கடவுளிடம்
நான் சொல்வேன்
என்னை படைத்த
கடவுள் நீயேன்று !

5 comments:

தேவன் said...

அருமை அருமை அன்பரே !

NARMATHAJI said...

Amazing.... There is no word to comment your kavithai....

I really appreciate for your creative thinking...

We are waiting for your new releases of poet every day.....

Anonymous said...

no words to tell. Its Amazing...
We are all waiting for your new poet releses every day...

Dont hold your pen...


Best Wishes....!

மிதிலா said...

Hi tamilvanan
Its really nice.
Ethanai murai avalai patri kavithai vadithlum ovaoru kavithaum pudhidhagave ulladhau- ethanai murai parthu rasithalumathanai muraum alagahav etherival
avaldhan amma.

மிதிலா said...

Its very nice tamilvannan